|
|
Kritické reakce na koncepci psychické distance Edwarda Bullougha
Adámková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
V této práci se zabýváme pojmem psychické distance představeným ve studii Edwarda Bullougha ""Psychická distance" jako faktor v umění a estetický princip". Na koncept psychické distance reagovalo průběžně množství autorů, někteří pojem odmítli a jiní se jej snažili obhájit. Nejprve jsme poskytli stručnou interpretaci Bulloughovy studie, se zaměřením na pasáže, které jsou nejčastěji citovány a zkoumány v uvedených interpretacích. Postupně interpretujeme a komparujeme nejznámější příspěvky k dané problematice s ohledem na Bulloughovou originální koncepci. Poukazujeme na rozdíl mezi pojmem psychické distance a estetického postoje, protože jsou řadou autorů zaměňovány. Práce se snaží přinést nový pohled na některé příspěvky reagující na Bulloughovu koncepci.
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Asymetrický vztah krásy a ošklivosti
Al-Salmanová, Sabrina ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit pojem ošklivosti jakožto estetické kategorie vzhledem k otázce jejího postavení v estetické zkušenosti, a to zejména na základě koncepce nesnadné krásy Bernarda Bosanqueta. První část práce pojednává o možnosti estetického zakoušení nelibosti, a tedy určuje ošklivost jako inherentně estetickou kategorii, v komparaci s neestetickou responsí hnusu. Druhá část práce přistupuje k zodpovězení otázky pozice ošklivosti a pociťované nelibosti, je-li ošklivost plnohodnotnou součástí estetické zkušenosti považované za výtečnou a přínosnou. Řešení představené Bosanquetem v jeho pojetí nesnadné krásy však není plně uspokojivé a poslední kapitola proto představuje problematiku ošklivosti z jiného hlediska, které zdůrazňuje nezrušitelnou negativitu a znepokojivost ošklivosti. Klíčovým rysem ošklivosti je však ambivalentní prolínání odpudivosti a přitažlivosti v jejím estetickém zakoušení. Přisouzení ošklivosti významu v celku estetické zkušenosti, tj. možnost dosažení nového vhledu díky ní, však může provázet tendence k určitému vyrovnání ošklivosti. Původní nelibost a rušivá povaha ošklivosti se vytrácí spolu se začleněním do integrované estetické zkušenosti. Takové pojetí ošklivosti ji však příliš omezuje. Ani schopnost ošklivosti fascinovat, a tedy svým způsobem...
|
|
|
Motiv psychické distance v koncepci dramatického umění Otakara Zicha
Pátek, Filip ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na komparaci koncepce psychické distance Edwarda Bullougha s koncepcí dramatického umění Otakara Zicha. Bullough na klíčových místech své eseje o psychické distanci odkazuje k dramatickému umění, ale jednotnou koncepci tohoto umění nepředkládá. Zich ve své práci, která se snaží jednotnou koncepci dramatického umění představit, k Bulloughovu pojmu distance přímo neodkazuje, ale přesto je možné nalézt v dílech obou autorů analogické momenty. Cílem této bakalářské práce je tyto momenty najít a systematizovat je. První část této práce se zabývá představením Bulloughovy koncepce psychické distance, druhá část se zabývá představením Zichovy koncepce dramatického umění a třetí část je věnována komparaci Bulloughových názorů s vybranými motivy Zichovy estetiky dramatického umění. Klíčová slova psychická distance * estetický postoj * dramatické umění * divadlo * významová představa
|
|
|
Kritické reakce na koncepci psychické distance Edwarda Bullougha
Adámková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
V této práci se zabýváme pojmem psychické distance představeným ve studii Edwarda Bullougha ""Psychická distance" jako faktor v umění a estetický princip". Na koncept psychické distance reagovalo průběžně množství autorů, někteří pojem odmítli a jiní se jej snažili obhájit. Nejprve jsme poskytli stručnou interpretaci Bulloughovy studie, se zaměřením na pasáže, které jsou nejčastěji citovány a zkoumány v uvedených interpretacích. Postupně interpretujeme a komparujeme nejznámější příspěvky k dané problematice s ohledem na Bulloughovou originální koncepci. Poukazujeme na rozdíl mezi pojmem psychické distance a estetického postoje, protože jsou řadou autorů zaměňovány. Práce se snaží přinést nový pohled na některé příspěvky reagující na Bulloughovu koncepci.
|
|
|
Estetika Campu
NOVOTNÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá problematikou fenoménu camp a jeho projevy v západní moderní kultuře. Cílem práce je identifikovat signifikantní vlastnosti typické pro camp jakožto estetický postoj a pro camp jakožto objekt. Zkoumán je vztah campu a kýče, především je poukázáno na podobnosti těchto dvou fenoménu, stejně tak na jejich odlišnosti. Dále je zkoumán vztah campu k vysokému a nízkému umění či dandysmu. Výchozím textem pro tuto práci je esej Poznámky k fenoménu camp Susan Sontagové.
|
|
|
Problematika uměleckého díla a jeho hodnoty
ROLKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je problematika ontologického statutu uměleckého díla. K tomuto tématu je přistoupeno na základě přezkoumání vztahu mezi artefaktem a estetickým objektem. Druhou vrstvou práce pak je sledování problematiky estetické a umělecké hodnoty a určení jejich vztahu k artefaktu, respektive k estetickému objektu. Základním teoretickým materiálem je estetické dílo Romana Ingardena a Jana Mukařovského.
|
host ::
RSS.